Členské státy OSN se sejdou v Ženevě, aby projednaly závazná pravidla pro autonomní zbraňové systémy
Členské státy OSN se sejdou v Ženevě 17. listopadu 2026, aby se rozhodly, zda zahájí jednání o právně závazných pravidlech týkajících se autonomních zbraňových systémů. Jednání se účastní 128 zemí, které usilují o zavedení mezinárodních standardů pro vznikající vojenské technologie. Toto setkání je součástí hodnotící konference OSN o konvenčních zbraních (CCW).
Mezinárodní debata o regulaci zbraní
Současná diskuse následuje po významném hlasování Valného shromáždění OSN v říjnu 2026. Během tohoto hlasování podpořilo 163 zemí rezoluci vyzývající k jednáním o pravidlech pro autonomní zbraně. Proti rezoluci z října 2026 však hlasovalo pět zemí: Spojené státy, Rusko, Bělorusko, Izrael a Severní Korea. Devět zemí se zdrželo hlasování v říjnu 2026, včetně Íránu, Saúdské Arábie a Číny.
Naléhavost těchto jednání vyplývá z nedávného technologického vývoje. Severní Korea oznámila nový systém torpéd s umělou inteligencí v týdnu od 10. listopadu 2026. Kromě toho Rusko údajně použilo plně autonomní drony ve válce na Ukrajině, zatímco Ukrajina vyvíjí autonomní roje dronů.
Rozdílné lhůty pro regulaci
Členské státy jsou v současné době rozděleny, pokud jde o trvání a povahu navrhovaných regulačních rámců. Spojené státy navrhly pětiletý proces vytvoření nezávazného nástroje pro autonomní zbraně. Mezinárodní výbor Červeného kříže a různé nevládní organizace naopak prosazují mnohem rychlejší roční časový rámec pro regulaci.
Laurent Gisel, vedoucí útvaru pro zbraně a chování v ICRC, uvedl, že nutnost regulace autonomních zbraní se stala naléhavější kvůli vývoji AI. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch uvedla, že nečinnost na zasedání CCW v Ženevě zanechá nebezpečně vystavené civilisty.
Navrhované zákazy konkrétních systémů
ICRC určila specifické kategorie technologií, které vyžadují přísné mezinárodní zákazy. Podle médií MVČK požaduje zákaz dvou kategorií zbraní: systémů s nepředvídatelným chováním a systémů určených k přímému zacílení na lidi. Miriana Spoljaric-Eggert je prezidentkou ICRC, zatímco Laure de Roucy-Rochegonde je spojena s Francouzským institutem mezinárodních vztahů.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0