Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel prohlásil, že je připraven odrazit možnou americkou vojenskou agresi
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v pátek 14. listopadu 2026 prohlásil, že Kuba se připravuje na obranu proti potenciálnímu vojenskému útoku Spojených států. V projevu během Dne národní obrany v Boyerosu, který se nachází jižně od Havany, prezident vyjádřil pevné odhodlání odrazit jakýkoli pokus o zahraniční vojenskou agresi proti národu.
Akce v Boyerosu se zúčastnila skupina vysoce postavených úředníků, včetně vysokých vojenských důstojníků, členů komunistické strany a různých místních úředníků. Mobilizace následuje po nedávných prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa o budoucnosti vztahů mezi oběma zeměmi. Během rozhlasového rozhovoru s moderátorem Hughem Hewittem ve čtvrtek 13. listopadu 2026 Donald Trump označil Kubu za zkrachovalý stát nebo za zkrachovalé místo. Donald Trump také uvedl, že hodlá vyřešit otázku Kuby před koncem svého prezidentského období v lednu 2029.
Zvýšená vojenská připravenost
Deklarace prezidenta Miguela Díaze Canela se odehrává uprostřed období zvýšené vojenské aktivity v zemi. Kuba pořádá pravidelné vojenské cvičení a koordinační schůzky od ledna 2026. Tato obranná opatření následovala po významné americké vojenské operaci v Venezuela v lednu 2026, která vyústila v zatčení a přemístění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států.
Napětí se zvýšilo kvůli předchozím návrhům na přítomnost amerického námořnictva v regionu. V říjnu 2026, před americkými volbami v polovině volebního období, Donald Trump navrhl, že americké válečné lodě, které se vracejí z války s Íránem, by mohly plout na pobřeží Kuby a zůstat tam. Tato možnost přispěla k současné atmosféře zvýšené obranné připravenosti vyjádřené kubánskou vládou.
Ekonomické a humanitární tlaky
Kubánská vláda v současné době zvládá významné humanitární potřeby a pokračující hospodářskou krizi. Národ, který má 9,4 milionu obyvatel, čelí silným vnějším tlakům. Podle zpráv z vrt.be americká vláda nedávno uvalila na Kubu přísnou ropnou blokádu a různé další sankce.
Tyto ekonomické restrikce a stávající humanitární krize jsou pozadím současného politického a vojenského napětí. Zatímco kubánská vláda se zaměřuje na obranu a vojenskou připravenost, země pokračuje v orientaci na složitost mezinárodních sankcí a na domácí dopad své současné ekonomické situace.
Tento článek vznikl s pomocí AI na základě několika zpravodajských zdrojů a naše redakce ho kontroluje podle redakčních zásad. Redakční zásady · Tipy a kontakt
Komentáře 0